Vždycky jsem si říkala, kde bych asi tak byla, kdybych udělala i hned napoprvé řidičské oprávnění. Protože já jsem totiž řidičské oprávnění udělala až napočtvrté. Já vím, že je to opravdu vtipné a také ostuda, ale já jsem jsi nemohla pomoct. A řeknu vám, že je doma jsem všechny testy a také techniku zvládla opravdu na jedničku a všechno jsem uměla hned. Jenomže když potom šlo už všechno naostro, tak jsem byla hodně ve stresu. Bohužel jsem hodně stresový člověk, takže všechno zvládám opravdu hůře než ostatní lidé, kteří netrpí stresem. Vzpomínám si a na svého dědečka, který mi řekl, že on udělal řidičské oprávnění ihned napoprvé.

A také byl ve skupině úplně jako první, kdo udělal všechny testy skvěle. Řekla jsem si, jak je to možné a je to opravdu škoda, že nejsem po dědečkovi v tomhle ohledu. Můj dědeček mi řekl, že půl roku předtím, než šel dělat řidičské oprávnění na automobil skupiny B, tak se opravdu hodně snažila učil se. Opravdu učil se skoro každý den a on sám mi řekl, že se všechny testy se naučil úplně skoro nazpaměť. Je to opravdu perfektní, že když člověk něco chce zvládnout hned napoprvé a snaží se, tak to potom jde, kdy se člověk snaží dost a má hodně trpělivosti a učí se.

Bohužel já trpělivost nemám, a to se mi možná také dost vymstilo. Nakonec sice řidičský průkaz mám, ale trvalo mi to opravdu hodně dlouho. Myslím si, že bych byla asi někde jinde, kdybych ho udělala napoprvé, protože bych si také více věřila. Jenomže pozdě bycha honit, když už to takhle je, tak to tak je. Jsem ale nakonec ráda, že jsem to tak udělala a můžu řídit. Já mám auto hodně ráda a baví mě to, takže když jsem se pořádně neučila, patří mí to. Holt chybami se člověk učí. A když jde o automobil a řízení, tak by člověk měl být vždy připraven opravdu na cokoliv, aby nedošlo k chybě.